Tak tedy neco o me. Jmenuju se Ondrej Vyborny, ale vetsina starych pratel (zejmena z gymplu)
mi rika Vyboj. Narodil jsem se a ziju (tato stranka mozna nebude prilis casto aktualizovana, ale
doufam, ze v tomto bode nebude aktualizace treba). Pri trose stesti taky jeste chvilku zit budu.
Mam spoustu pratel a doufam, ze se mezi ne take casem pridate i vy. (Nikdy neni naskodu aby vas znalo dost
lidi, pokud ovsem nejste tajny agent.)
Mezi me zaliby patri samozrejme sport (krome zimnich radovanek na lizich a vody - s tou se jaksi
nemam prilis v lasce), zejmena micove hry. Snazim se take naucit se hrat na bici, ale je to tezky.
Pokud byste si chtel nekdy nekdo zahrat kulec, tak se klidne ozvete. Mail bude asi nejlepsi.
Co se tyce dalsich osobnich udaju, tak mam jednu segru, ktera take
po mem vzoru navstevuje nas stary dobry ustav - Jarosku (trida 2.B), ale dela mi tam ostudu.
Mame taky psa (americkej kokr), ale
je to hroznej blb. Pokud znate tyhle kokry, tak vite o cem mluvim.
Cim dal hur. Zima. Unava. Kridla mam jak suche listy. Musim byt ostrazity. Neprestavat myslet na porekadla. Z bolesti se rodi uspech. To neni moc povzbuzujici. Ale neumdlevat. Vzpominat si na kouzla. Na zaklinadla. I to Grizziskusovo se mi snad vybavi. Jen vytrvat. Neklesat na mysli. Bystra mysl vse prekona. Na to bych nesazel. Myslet. Cogito, ergo nejsem vcela.Zatim nejsem. Ale citim nutkani. Vosk. Med. Boze, chran nasi nejmilostivejsi... Ne. Musim se vzeprit. Drzet myslenky na uzde. Nemyslet na jetel. Rozmarynu. Maliny. Dost. Kazda vcelka pozna svuj...ne. Neco jednodussiho. Detske rikanky. Kralovna sedela na trune, jedla chleb a med- Zatracene. Radeji se vratim k porekadlum. Bude to jistejsi.
To byl uryvek z knihy Pozornost pro Kedrigerna. Je to cast myslenkoveho pochodu carodeje Belsheera, toho casu promeneneho ve vcelu.